Tomáše zná v Tietoevry snad každý. Aby taky ne, když tu s krátkou přestávkou působí déle než devatenáct let. „Pravda, přišel jsem brzy, byl jsem zaměstnancem snad číslo padesát,“ směje se sympatický konzultant.
S programováním začínal v osmdesátých letech. Bylo mu teprve deset a už poznal, že programování je to, co dokáže uspokojit jeho neutuchající touhu po kreativitě. Zamiloval se. „Fascinovalo mě to natolik, že kdykoliv jsem se dostal k počítači, tak jsem programoval.
Celé prázdniny jsem třeba trávil u babičky a na počítači mého strýce jsem tvořil podle kódů, které jsem opisoval z časopisů,“ vzpomíná na začátky, jež formovaly celý jeho další život.
V Tietoevry tak začal jako seniorní programátor a jeho kariéra brzy zamířila na stoupající trajektorii. „Přirozenou cestou jsem se stal software architektem a brzy na to solution konzultantem. To je člověk, který navrhuje řešení v širším kontextu a už tolik neprogramuje,“ popisuje svou cestu Tomáš.
„Dnes jsem business konzultant, ale neptejte se mě, co to je, protože já to nevím,“ vypráví s úsměvem. Rychle je však zpátky v seriózní roli a povídá dále. „Jako business konzultant v Tietoevry musím mít, a snad i mám, odpovědi na všechny otázky, na které se můj zákazník ptá. A když se náhodou neptá, já mu umím pomoci, aby se nakonec skutečně sám doptal a společně jsme došli k tomu, že nám dokáže říct, čeho chce s námi dosáhnout,“ popisuje svůj job Tomáš.
„Konzultantská práce je super! Pořád otevíráme u zákazníků nové problémy a hledáme k nim řešení. To je kreativní. To mě baví. Ale já kreativity potřebuji více. Proto třeba dělám videa, pořád programuji pro zábavu, a taky jsem začal učit,“ překvapuje Tomáš.
Sám s vysokou školou před lety praštil. „Byl jsem hloupý, arogantní a myslel jsem si, že jsem nejchytřejší na celém světě, protože jsem v té době už dělal práci programátora,“ dodává sebekriticky.
Dnes už vysokoškolské vzdělání má, je pedagogem. Předávání znalostí a podněcování vášně pro IT se mu stalo osudem.
„Začalo to tak, že můj šéf Petr Lukasík měl před lety přednášku pro středoškoláky a ti mu řekli, že nechtějí do IT, protože přece nebudou dělat s Excelem a Wordem. Petr přišel strašně naštvaný a zklamaný z toho, jak špatně se IT na školách učí. Potkal mě na chodbě a zeptal se, jestli nechci zkusit naučit to ty děti lépe. Tak jsem šel a zkusil to,“ dodává se samozřejmostí sobě vlastní Tomáš.
Dnes vede semináře na gymnáziu PORG. Krom programování učí děti také prezentační dovednosti, protože z práce v Tietoevry ví, jaký pain je pro řadu kolegů nutnost prezentovat sebe či výsledky své práce před spolupracovníky či zákazníky a chce, aby to jeho budoucí kolegové měli snazší.
„Středoškolákům se ve všech seminářích snažím předat to, že programování je jen fragment celého toho našeho IT. V IT se totiž skrývá marketing, business analýza, design a mnoho dalších pestrých a kreativních činností,“ popisuje svou vzdělávací misi.
Dnes je to třeba také umělá inteligence, další Tomášova velká vášeň. „Jsem nadšený uživatel umělé inteligence a vím, že třeba školství změní úplně od základu. Když školím učitele, zaměřuju se na skeptiky a říkám jim, aby svou práci udělali jako obvykle a pak ji zkusili zadat umělé inteligenci a nechali si navrhnout dvě tři verze. Nevěří mi, ale nakonec vždycky zažijí nějaký wow-moment,“ potvrzuje nadšený Tomáš.
Chytře využívat umělou inteligenci učí také děti a měl už několik neformálních sezení s kolegy z Tietoevry, kde se zaměřovali na prompt engineering. Tedy na to, jak AI zadat úkoly či dotazy a jak nové nástroje dobře a konzistentně používat.
„Aby pro naši práci byla AI skutečným přínosem, musíme se naučit toho stroje dobře ptát, nahlédnout na náš problém trochu zvenčí a najít klíčové dotazy,“ přidává svou zkušenost konzultant.
Největší výzvou pro uplatnění AI ve školství je podle něj mindset učitelů. „Učitelé jsou sorta lidí, kteří mají 8 hodin denně pravdu,“ dodává s lehkou nadsázkou. „Je pro ně hodně těžké, když jim někdo řekne, že se mýlí nebo že to mají dělat jinak. Že nemají učit stylem otázka – odpověď. To už dnes nedává smysl. Svět se neuvěřitelně rychle vyvíjí. Co děti učíme dnes, vůbec nemusí platit, když budou maturovat,“ uvědomuje si Tomáš Gröpl.
„AI je takovým mostem, který může pomoci překlenout staré a nové časy a změnit přístup učitelů. Dokáže pomoci s kreativitou, je výkonná a neunavitelná. Může nás inspirovat v tom, jak výuku měnit,“ chrlí ze sebe další myšlenky.
„Kdo se bude chtít adaptovat, pro toho bude AI skutečně mostem do nového světa. U nás v Tietoevry už tyto mosty stavíme,“ je nadšený Tomáš.
Sám AI používá denně. Třeba si nechá stylizovat nebo přefrázovat důležitý e-mail, sumarizovat data, či shrnout nejdůležitější informace z dlouhé porady. „Samozřejmě to musím anonymizovat, nemohu dát AI konkrétní data a jména zákazníků, ale to je pro nás všechny v Tietoevry samozřejmé. Tuhle severskou kulturu máme v DNA. I v tomhle lidem věříme a funguje to,“ potvrzuje Tomáš Gröpl.
Přiznává, že zkušenost učitele se studenty jsou pro něj neuvěřitelnou pomocí v business consultingu. „Po dvaceti letech v IT už defacto nevíte, co lidé mimo IT považují za obecně známou věc. Často se setkáváme s tím, že při konzultaci s klientem uděláme moc velký krok. Dnes vím, že musím se zákazníky pracovat podobně jako se studenty. Postupně jim dláždit cestu krok za krokem, abychom se dostali ke složitějším a odborným problémům.“
Jeho myšlenka na závěr je tak zřejmá: „Doporučil bych kolegům z konzultantského byznysu, aby občas zkusili někoho něco naučit, strašně je to posune.“
To je i základem jeho definice seniorního kolegy nejen v IT. Podle Tomáše je seniorem člověk, který vedle sebe nechat někoho vyrůst, pomohl mu v tom a dokázal jej něco naučit. Tím prokázal, že své dovednosti ovládá tak dobře, že je dokáže předat dál a sám se může posunout. Tak, jako to v Tietoevry mnohokrát dokázal sám Tomáš Gröpl.